Dějiny města Tunis

Dějiny tohoto města sahají opravdu daleko do minulosti, vždyť Tunis je jedním z nejstarších měst na Zemi. První důkazy o jeho existenci pochází již z druhého tisíciletí před naším letopočtem.Původní osada byla někdy ve 2. tisíciletí před naším letopočtem založena Berbery a jmenovala se Tunes. Poté se dostala pod nadvládu Numidijců a začala se dynamicky vyvíjet ve větší město. V 9. století p. n. l. město ovládli Féničané z Kartága. Tím však začalo období nestability, na město byly podnikány nájezdy a nakonec se roku 395 p. n. l. opět vrátili k moci Berberové. Kontrola území jim však nevydržela dlouho, protože několik desítek let poté město ovládl město nejprve syrakuský tyrannis Agathocles a po jeho odchodu z Afriky Kartaginci. Roku 146 p. n. l. bylo město zničeno Římany spolu s Kartágem. O sto let později bylo však znovu obnoveno císařem Augustem, který z něho udělal jedno z nejdůležitějších zámořských center Římské říše.Po pádu Římské říše se město osamostatnilo a zlom přišel až v sedmém století, kdy jej dostali pod svou vládu arabští muslimové. Město velmi prosperovalo, došlo k velkému rozvoji zemědělství a byla poprvé postavena městská Medina. Od 12. do 16. století město kontrolovala Havsovská dynastie a vybudovala z něj jedno z největších a nejbohatších měst islámského světa s populací 100 000 obyvatel.Další zlom přišel roku 1534, kdy se město dostalo pod nadvládu Osmanské říše zásluhou korzára Chajruddína Barbarossy. Tunis měl však ve své sféře zájmu i římský císař a španělský král Karel V., který sem roku 1535 podnikl námořní výpravu a celou oblast ovládl.  Nakonec však roku 1574 Tunis znovu převzali Osmané. V průběhu osmanské nadvlády se ve městě začala hojně rozrůstat maurská menšina. Během období středověku se sem také začali stahovat křesťanští otroci, kteří v Tunisu zanechali stopy křesťanské architektury.Začátkem 18. století vstoupila celá země do nové éry- do éry Huseinovské dynastie. Město Tunis bylo největším a nejvýznamnějším obchodním centrem široko daleko, žilo zde přibližně 110 000 obyvatel. Díky svému úspěšnému postavení a bohatství bylo však až do 19. století častým terčem nájezdů kořistivých pirátů. V roce 1756 se ve městě a jeho bezprostředním okolí usadila část alžírské armády, která měla za úkol tuto oblast chránit. Na začátku 19. století musel tehdejší panovník, bej Hammouda, čelit bombardování z děl armády Benátské republiky. Roku 1811 nakonec po porážce alžírské armády situace vyústila v povstání janičářů. Poté následovalo období nestability, kdy se oblast snažily ukořistit armády jednotlivých zemí, především pak Francouzi a Angličané.Jedním z nejvýznamnějších období pro město vůbec byla éra francouzského protektorátu. Tunis se začal velmi rychle rozrůstat, dokonce překročil dosavadní hranice, jež tvořily hradby, a doslova se rozpínal do okolí. Jeho plocha se během prvních dvaceti let protektorátu téměř zdvojnásobila. Jelikož zde bylo hojné množství zahraničních přistěhovalců, architektura a i celková struktura města se velmi změnila a dodnes vymyká se klasickému arabskému modelu. V období protektorátu prošlo město také infrastrukturní revolucí, kdy zde byl například vybudován vodovod, zaveden zemní plyn, elektřina nebo třeba městská hromadná doprava a další. Tunis se stal také významným ekonomickým centrem.V období první světové války se začala v okolí města stavět satelitní městečka. Také došlo k odklonu od tradičních řemesel a naopak město zachvátil obrovský rozvoj průmyslu. V období po druhé světové válce se velmi rozrostla populace města, s čímž souvisela i stavba moderních předměstí a dalších satelitních městeček. Město a jeho ekonomika však populačnímu boomu nedokázaly čelit, čímž se celá oblast začala dostávat do ekonomické krize. Zlom přišel až po vyhlášení nezávislosti země, kdy byl Tunis prohlášen sídlem Poslanecké sněmovny a kanceláře prezidenta republiky. Město se opět začalo rozvíjet, jeho ekonomika posílila a stalo se střediskem mezinárodního obchodu. V současnosti je Tunis jedno z nejvíce kosmopolitních měst v severní Africe, střetává se tu arabská kultura se západním světem. Dnes má město Tunis necelých 750 000 obyvatel.