Islámští panovníci do r. 1228

Vládci Tunisu sídlili zpočátku v Damašku, neboť od r. 661 bylo Tunisko součástí islámské říše Umajjovců. Toto období představuje vrchol arabských výbojů. Jejich říše však byla složená z mnoha malých národů a národností, což logicky znamenalo její nekompaktnost a postupný zánik.

Vládnoucí dynastii Uamajjovců postihl stejný osud jako naše Slavníkovce. Byli v roce 750 vyvražděni - až na jediného člena rodiny, kterému se podařilo uprchnout. Jejich místo zaujali Abbásovci, z nichž jmenujme především Hárúna Ar-Rašída, známého všem našim dětem z pohádek Tisíce a jedné noci.

Objektivně je nutno přiznat, že tento panovník znamená pro arabský svět přibližně tolik, co Karel IV. pro nás. V r. 800 přestává abbásovský guvernér Ibrahím ibn-al-Aghlab uznávat bagdádského kalífa a prohlásil se hlavou samostatného státu. Za vlády dynastie Aghlabovců se začínají projevovat náboženské rozpory, kdy vedle ortodoxních sunnitů vzniká opoziční šiítské hnutí.

Obecně lze říci, že mezi roky 800 a 1228 se na území Tuniska vystřídala řada dynastií bez většího významu pro rozvoj země. Zmíníme se proto pouze o tzv. Hillálské invazi, což byl útok kočovníků, jemuž padla za oběť celá země. V r. 1057 byl dobyt i Kairouán. Situace využili Normané, kteří v té době obsadili středozemní pobřeží až k oblasti Tripolisu.

Dále si můžete přečíst článek Havsovci

Nabídka zájezdů do Tuniska

Průvodce a mapy Tunisko