Marabuty

Slovo marabut má vlastně dva významy. Ten první značí islámského náboženského vůdce či učitele z oblasti Maghrebu a západní Afriky, druhý pak hrobku světce, která je považována za poutní místo. Obě dvě varianty jsou velmi důležitou součástí tuniské kultury a náboženského života.

Marabuty jako hrobky svatých

Marabuty se nacházejí nejen po celém Tunisku, ale prakticky v celé severní části Afriky, a každoročně k nim putují tisíce věřících s prosbou o pomoc či uzdravení. Jedná se o hroby svatých mužů (a v některých případech dokonce i žen), kteří byli pro své speciální schopnosti, jež dostali darem od boha, prohlášeni za svaté.  Kořeny této tradice sahají hluboko do minulosti, dle historiků tento zvyk pochází již z polyteistických náboženství berberských kmenů. Marabuty zmiňuje ve svých spisech dokonce i „otec dějepisu“ Hérodotos. Asi nejznámějším marabutem na území Tuniska je Sidi Ali El Mekki v severní části země.

Marabuti jako islámští náboženští vůdcové

Většinou jsou za marabuty považování učenci Koránu či náboženští učitelé. Někdy tak ale mohou být označováni i svatí muži, kteří putují světem a žijí pouze z almužny, případně šiřitelé súfismu či vůdci náboženských komunit. Tradice těchto „živých marabutů“ pochází také z předislámské doby, což značí některé jejich zvyky. Mezi ně patří například výroba různých amuletů pro štěstí, dodržování mnohých rituálů či věštění budoucnosti. Kupodivu tyto zvyky dodržují právě i marabuti z oblasti Maghrebu, přestože jsou to většinou ortodoxní muslimové. Současní marabuti z Tunisu však mají jistá specifika. Dnes jsou tak totiž označování súfíjové, kteří vedou náboženskou školu (tzv. zaouïa).

Nabídka zájezdů do Tuniska

Průvodce a mapy Tunisko