Třetí punská válka (149 – 146 př.n.l.)
Poslední z punských válek byla sice oproti dvěma předchozím výrazně kratší, ale vysílenému Kartágu se stala osudnou.
Po prohře ve druhé punské válce nastaly v Kartágu zlé časy. Nejen, že byly nastoleny velmi tvrdé mírové podmínky, ale město bylo zároveň ohrožováno nepřátelskými Numidijci, kteří se stahovali stále blíže k jeho území. Tito byli však spojenci Říma a Kartaginci se jim nemohli nijak bránit, jelikož jedním z bodů již zmíněných mírových podmínek bylo i to, že Kartágo nesmí bez svolení Říma vést žádnou válku.
Po padesáti letech od skončení války se Kartágo jakžtakž začalo dávat opět dohromady. V roce 151 př.n.l. byly splaceny poslední válečné reparace a zdálo se, že si Kartágo může opět začít žít svým vlastním životem. Z Římského pohledu to však znamenalo něco jiného: Kartágo již splatilo vše, co mělo, tudíž už není důvod dále tolerovat jeho existenci. Navíc po dvou předcházejících válečných konfliktech, přestože oba skončily pro Řím vítězstvím, se jevilo mnohem výhodnější tohoto potenciálního nepřítele zničit dříve, než stihne nabýt nových sil. Tuto skutečnost přesně vystihuje i slavný výrok římského senátora Cata: Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno (Ceterum censeo Carthaginem esse delendam). Stačilo tedy jen počkat na vhodnou záminku.
Ta přišla téměř okamžitě, ještě v tomtéž roce. Numidijská armáda opět napadla Kartágo, ale tentokrát se dostala až k městským hradbám a začala s obléháním. To si samozřejmě Kartágo nenechalo líbit a začalo se bránit. Nakonec však Numidijcům podlehlo a ke všemu proti sobě ještě poštvalo Řím, kterému se nelíbilo, že Kartágo bez jeho svolení vstoupilo do války (navíc proti římskému spojenci).
V roce 149 př.n.l. vyhlásil Řím Kartágu válku. Kartaginci se snažili za každou cenu vyhnout válečnému konfliktu a několikrát vyslali směrem k Římu omluvu a žádost o mírová jednání. Nakonec se jim podařilo Římany přesvědčit, nicméně pouze s podmínkou, že Kartaginci odevzdají všechny zbraně, opustí a spálí stávající město a přesunou se alespoň 10 mil směrem do vnitrozemí. Na to však Kartaginci nehodlali přistoupit, a tak dali dohromady armádu téměř ze všech svých obyvatel a rozhodli se Římu postavit. Město bránili tři roky, až v roce 146 př.n.l. římské přesile nakonec podlehli.
Město bylo v podstatě kompletně zničeno a přeživší obyvatelé byli prodáni do otroctví. Ostatní kartaginská území byla zabrána a označena za římskou kolonii Afrika. Spolu se zánikem Kartága zanikla i celá fénická kultura.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| 1282Carthage.jpg | 56.6 KB |
| 1291Carthage.jpg | 71.63 KB |
Komentáře
Poslat nový komentář