Mahdia

Osud Mahdie je velmi podobný všem tuniským městům na pobřeží Středozemního moře. Původně fénické přístavy byly po dobytí Římany přeměněny na přepychová římská města, aby po zániku Říše římské byly postupně ničeny Vandaly a v 7. století vypleněny Araby . Teprve po třech stoletích se Arabové vracejí k moři a - konkrétně v případě Mahdie - budují na troskách starých měst svá sídla. U Mahdie tuto zásluhu připisujeme fátimskému kalífovi Obbajd Allah El Mahdim, který r. 921 opustil Kairouan a nově vybudované město pojmenoval Mahdí, což znamená vyvolenec boží.

O dvě století později však kalífové opouštějí území dnešního Tunisu (odcházejí do Kahíry) a Mahdia se proto stává kořistí Normanů ze Sicílie. V 16. století se města zmocnili turečtí korzáři, což španělský král Karel V. pojal jako záminku k vyplenění celého města, poboření hradeb a zničení většiny veřejných budov. Od té doby je Mahdia malou bezvýznamnou vesničkou . Avšak jednoho dne v roce 1908 se jeden místní rybář vydal na lov a místo ryb vylovil pověstný děravý hrnek. Ten tam ovšem nevyhodila jeho babička - tou dobou tomu hrnku bylo téměř dva tisíce let.

Rozsáhlé archeologické nálezy, které vypukly na mořském dně, proslavily tuto malou vesničku po celém světě. Skvosty z vraku řecké lodě, která zde předčasně skončila svou pouť v roce 86 n.l. najdeme v tuniském muzeu El Bardo.

Doprava
Doprava do Mahdie vede přes nedaleký Monastir, ve kterém se nalézá mazinárodní letiště. Mahdia je od tohoto letiště vzdálena cca 40 km. Jinak z Tunisu, čeká vás cca 200 km cest poměrně dobré úrovně.

Dále si můžete přečíst článek El Jem

Nabídka zájezdů do Tuniska

Průvodce a mapy Tunisko